Sar-El program - dobrovolnická práce v Izraelské armádě

Víte co znamená v hebrejštině Kenvelo a třeba Adam? Adam je hebrejsky "člověk", ken - ve - lo znamená "ano a ne". Pokud byste se rádi dozvěděli o Izraeli přece jen více a to v osobním kontaktu hlavně s mladými a krásnými vojáky a vojandami, přihlaste se na program Sar-El. Zaplatíte jen letenku a dobré cestovní pojištění.  

Pohled ze základny na město Be´er Sheva.Jostein Skievik

Já se o programu dozvěděla od své známé a překvapilo mě, že se může zúčastnit kdokoliv, různého vyznání či ateista, jen nesmí na „bázi“ propagovat náboženství, to by zavánělo vyhazovem. Kolega z naší skupiny si v armádním hostelu  Beit Oded v Tel Avivu dovolil říct  vtip o Židech a nebýt přímluvy naší madrichy (jedné z dvou vojaček, které se během celého pobytu staraly o naši skupinu) už by se programu nemohl zúčastnit.

Všechny nás to mrzelo, protože Jan-Villem je nadšený podporovatel Izraele, který už se programu zúčastnil po šesté a pilně se učí hebrejsky a vždy si velmi pečlivě zapisoval vše nové do zápisníku při našich večerních aktivitách, které jsou pro účastníky programu povinné.

Program obvykle trvá 3 týdny. Izraelské vízum dostanete na letišti maximálně na 3 měsíce, pokud dobře odpovídáte policejní kontrole při příjezdu do země. Já se přihlásila do anglicky mluvící skupiny, abych se navíc zdokonalila v anglické konverzaci. Moji známí mě varovali ať v létě do Izraele nejezdím, že se upeču a práce bude těžká, podmínky nedobré. Navíc si ze mě dělali legraci, že budu ve skupině s Poláky či Rusy a na anglickou konverzaci ať zapomenu.  Odjížděla jsem docela nervózní, to víte, jiný kontinent, cestování letadlem, neznámí lidé i prostředí.

V naší skupině bylo  5 Němců, 4 Holanďané, 2 Norové a já. Samí mladí kluci, jedna mladá Holanďanka a my 3 postarší: norský režisér z televizní stanice, německá bioložka a česká učitelka. Celé 3 týdny jsme se velmi dobře bavili, všichni jsme se snažili navzájem si pomáhat a dobře spolu vycházet. Také naše 2 vojandy, Noam z Haify a Jessica, která přišla s rodinou z Jihoafrické republiky a teprve před třemi týdny získala izraelské občanství, se o nás výborně staraly.

Ocitli jsme se na komunikační vojenské základně v Negevské poušti poblíž města Be´er Sheva (prý podle bible to znamená Sedm studní). Přestože je v Izraeli téměř všude klimatizace, mohli jsme očekávat teploty přes 40 stupňů celsia. Zřejmě kvůli celkově studenému počasí ve světě nám děvčata při ranním setkání vždy hlásila teplotu kolem 34 stupňů. Podnebí je na poušti suché, takže příjemnější než dle Američanů ve „sticky“ (vlhkém) Tel Avivu.

Práce na základnách není příliš náročná. My jsme kontrolovali anténní systémy do tanků, opravovali koncovky koaxiálních kabelů a montovali antény.

Ubytování i strava na základně jsou zdarma. Jídlo je vynikající, košer. Spousta zeleniny, humus z cizrny, střídavě masová či mléčná kuchyně. Ovoce, pudink. K tomu výborný ledový čaj či limonáda.

Ubytování je velmi prosté na patrových postelích, ale všude je čisto a dostatek vody, přestože ji má Izrael málo.

Každé ráno v 8.10 jsme absolvovali vztyčování vlajky. Chodili jsme na základně ve vojenské uniformě a po týdnu pobytu jsme dostali krásné modré výložky a kšiltovku se znakem Sar-El – 6 bílých srdíček na modrém podkladu tvořících Davidovu hvězdu. Také modré tričko se znakem Sar-El. Hrdě vždy jeden z nás asistoval při vztyčování vlajky a všichni salutovali.

Mladí Izraelci včetně Arabů mají vojnu povinnou. Kluci slouží 3 roky a dívky 2 roky. Nastupují po maturitě a teprve pak mohou pokračovat v dalším vzdělávání. Izraelci se kterými jsem mluvila, a mají děti na vojně, hovořili o ztraceném mládí a obavách celé rodiny o potomky. Mladí kluci z Německa, Holandska a Norska v naší dobrovolnické skupině snili o tom, jít v Izraeli na vojnu. Nebezpečí si nepřipouští. Naštěstí nikdo z nás nebyl židovského původu, tudíž by nás ani nevzali. Všichni vojáci mohou jet každý den po službě domů, kde nemusí nosit uniformu, ale často jezdí se zbraní.

Když jsme v rámci jedné večerní aktivity probírali situaci kolem již 5 let uneseného Gilada Shalita, uvědomili si všichni, co je ve hře. Měli jsme vznášet argumenty pro a proti. Například, zda je adekvátní požadavek Palestinců vyměnit Gilada za téměř 1000 teroristů v Izraelských věznicích. Palestinci z luxusního vězení svým druhům vzkázali, ať ještě s propuštěním Shalita  počkají. Mají totiž mimo jiné možnost tam dokončit univerzitní vzdělání prvního stupně. To si nechtěli nechat ujít. Kromě vynikajícího jídla, televize na pokoji a sportovního vyžití. Poté Izrael omezil palestinským teroristům vězeňské výhody. V Izraeli prý chudší vrstvy raději spáchají menší přečin, aby mohly ve vězení zdarma vystudovat v pohodlí státní péče.

Během víkendu jsme museli základnu opustit. Většina z nás odjela první víkend do armádního hostelu Beit Oded v Tel Avivu, který je pro dobrovolníky Sar-El programu zdarma včetně stravy. Celý hostel řídí a podle pamětníků i zvelebuje Ray, holandský důchodce, také dobrovolník. Jedinou povinností v hostelu je  v sobotu večer po skončení šábesu uklidit celou budovu. Pak teprve se otevřou dveře a je možno vyrazit do nočního města.

Hostel Beit Oded leží na Jeruzalémské třídě na dohled mořských pláží. Tel Aviv je nejstarší izraelské město, které založili noví židovští osadníci v roce 1908. Jeho součástí je jeden z nejstarších přístavů světa, na malém poloostrově se nacházející arabská čtvrt Yaffo s úzkými uličkami, bazary a minarety.

Během šabatu je celý Tel Abviv tichý a téměř bez aut. Jakmile skončí šábes, všichni vyrazí pozdě večer do ulic a pojídají lahůdky vesměs arabských stánků a restaurací. My si také v jedné restauraci s Američankou Karen daly lahodný „dessert“. A pak v neděli ráno už musí všichni zase do práce a na základnu.

Druhý víkend jsme s děvčaty strávily v Jeruzalémě. Bydlely jsme v Soldier´s House (vojenský hostel) u autobusového nádraží za velmi nízkou cenu opět včetně stravy. Prošly jsme Old City (Staré Město) s Křesťanskou, Arabskou, Arménskou a Židovskou čtvrtí. Navštívily jsme Západní zeď (Zeď nářků), u které ještě nedávno mohli Židé jen jednou ročně naříkat nad zdí zbořeného druhého chrámu.

Naše mladá kolegyně Anne-Marie z Holandska prováděla, jak to nazval náš šéf na základně, socializaci s vojáky a vojandami. Navazovala kontakty a škádlila vojáky a oni ji. Trošku to přeháněla, ale pak se mi svěřila, že ji v dětství obtěžovat muž, který ji vtáhl do svého auta a má zábrany vůči mužům. Psycholog jí doporučil, aby cestovala a bavila se s muži a pak se uvidí. Je vidět, že izraelská armáda je pro tenhle účel velmi vhodn.  Anne Marie si to zjevně moc užívala. Byla moc milá a pořád fotila a dávala mě dohromady se všemi postaršími zaměstnanci na základně.

V rámci programu Sar-El jsou zahrnuty 2 výlety. Poprvé jsme se vydali k pásmu Gazy. Navštívili jsme město Sderot a tam David Magen Adom, Červenou Davidovu hvězdu, záchranářskou nestátní organizaci, která v oblasti vyjíždí po zásazích doma vyrobených raket vystřelených z pásma Gazy. Také jsme si tam na policejní stanici prohlédli sbírku doma vyrobených dopadlých raket a na vlastní kůži běh ke krytu v autobusové zastávce a mačkání se ve vedru s dalšími téměř 30 lidmi, naštěstí jen jako.

Byla jsem potěšena po zjištění, že všechny osobní vozy izraelské policie jsou české Octavie, to jsou věci. Navíc velká část izraelských taxíků jsou také Octavie.

Pak jsme se vydali dolů do hloubky 400m pod hladinou moře k moři Mrtvému, ve kterém se nedá plavat a je hrozně teplé. Pro nemocné lupenkou či kožními chorobami je však ideální.

Druhý výlet jsme absolvovali do oblasti, kde žil a byl pohřben první izraelský premiér David Ben Gurion. Ten propagoval jako životní prostor pro Židy Negevskou poušť, kde se nebudou střetávat s žádnými dalšími národy a budou tam moci svobodně žít. Negevská poušť tvoří 60% povrchu Izraele a žije zde jen 18% obyvatel.

Pak už jsem opustila skupinu a odjela vlakem do Tel Avivu, kde mi zpříjemnily čekání na odlet mé přítelkyně. Daly jsme si večeři, probraly naše a jejich školství, jelikož jsme všechny 3 učitelky.

Všem vřele tento zajímavý pobyt v Izraeli doporučuji. Poznejte, že Izrael je normální demokratický stát, kde se cítíte bezpečně. Navštivte stránky www.sar-el.org. Přeji vám hodně krásných zážitků v Izraeli.