Izraelské vojenské letectvo

Izraelské vojenské letectvo,  Chel ha-Avir, je z nejlepších a nejefektivnějších leteckých armád na světě. Bez něj by Izrael již zřejmě neexistoval. Knihu Izraelské letectvo napsali Karel Hellebrand a Vladislav Radina. Půjčil mi ji soused, fanda do letadel.

Mohawk

Ještě před založením státu Izrael v květnu 1948 byla vytvořena Sherut Avir, letecká složka Hagany (hebrejsky „obrana“, byla podzemní židovská vojenská organizace, která působila na území Palestiny v době britského mandátu během let 1920-1948. Jedním z jejích hlavních úkolů bylo ochraňovat židovské obyvatelstvo na území Palestiny. Tato organizace, založená v roce 1920, byla Brity považována za ilegální). Sherut Avir vznikla 10. listopadu 1947. Původně měla sloužit pouze ke spojení, dopravě pošty, osob a k zásobování odloučených kibuců. Dnes víme, že bez silného a odhodlaného letectva by byl osud Izraele dávno zpečetěn.

Izraelské letectvo bylo založeno ihned po vyhlášení izraelské nezávislosti v roce 1948 a vypuknutí války s jeho arabskými sousedy. Z důvodu embarga a důsledného zničení vybavení základen při odchodu Britů, bylo v té době hlavním problémem získat jakoukoliv bojovou techniku. Letectvo se zpočátku skládalo z různě získaných civilních dopravních letounů upravených pro bojové akce. Postupně byly získány vojenské letouny z druhé světové války, sestavené například z vraků britských vojenských letounů, které byly v oblasti na vrakovištích (Supermarine Spitfire) či propašované do Izraele. Z USA byl získán bombardér Boeing B-17. Nejzásadnější pomocí při vzniku izraelského letectva ale byla dodávka stíhacích letounů a další výzbroje z Československa, jejíž součástí byl i výcvik izraelských pilotů a dalšího personálu.

V roce 1992 mohli být v Památníku na Vítkově dekorováni řády státu Izrael bývalí českoslovenští instruktoři. Jeden z prvních absolventů kurzu Stíhacího výcvikového střediska na letišti v Českých Budějovicích  Ezer Weizman byl v letech 1993 až 2000 prezidentem Izraele.

Z Československa byly dodány např. Messerschmitty verze G jako Gustav. Výroba těchto letounů byla v Avii připravena Němci již během války. Uvažuje se, že Rudolf Slánský a další byli popraveni kvůli účasti na této pomoci Izraeli.

Poté, co nový stát uhájil svou existenci, nastala konsolidace a vyzbrojení moderní technikou. V 50. letech se hlavním dodavatelem výzbroje letectva stala Francie, odkud byly získány proudové stíhací a útočné letouny Dassault Ouragan, Dassault Mystère, Dassault Super Mystère B.2, dálkový stíhací letoun Sud Aviation Vautour a později supermoderní stíhačky Dassault Mirage IIIC. Izraelské letectvo, vyzbrojené převážně francouzskou technikou se také stalo nejdůležitější silou v bojích během Suezské krize na podzim 1956 (Operace Kadesh).

Podpora ze strany Francie však ustala během Šestidenní války (5. až 10. červen 1967), kdy země vyhlásila embargo na dodávky zbraní do Izraele. To vedlo k rozvoji domácího leteckého výrobce Israel  Aircraft  Industries, vyrábějícího letouny podle francouzských vzorů, dokonce i za cenu průmyslové špionáže. Izraelským tajným službám se ve Švýcarsku podařilo získat kompletní plány nejmodernější varianty letounu Mirage IIIS, vyráběný poté jako modifikace IAI Nešer.

Šestidenní válka

Operace Moked  začala ráno 5. června 1967 elektronickým rušením PVO. Dakoty vynesly do vzduchu mračna hliníkových proužků. V 7.45 byly letouny nad jedenácti egyptskými letišti. Preventivním úderem byla na zemi zničena většina vojenských letounů (Migy), zatímco letci a velitelé jeli do práce. Na Sinaji šlo o to, zachovat letecké dráhy, aby mohly přejít do Izraelských rukou. V roce 1982 Izrael vrátí Sinajský poloostrov Egyptu, ten však odmítne navrácení Pásma Gazy, odkud dnes dopadají na jižní Izrael stovky raket. Izrael také v této válce získal od Sýrie Golanské výšiny a od Jordánska celý Jeruzalém. Po letech izraelští Židé opět mohli volně přicházet ke Zdi nářků. Do té doby jen jednou ročně.

Válka dne smíření (Jom Kipur), 6. až 22. říjen 1973, ukončena příměřím

V sobotu ve 2 hodiny odpoledne začala válka. 240 letounů pod velením pozdějšího egyptského prezidenta Husního Mubaraka napadlo izraelské cíle. Izraelské letectvo utrpělo velké ztráty od sovětských řízených střel země-vzduch (PLŘS). Když se předsedkyně vlády Golda Meierová o připravovaném útoku dozvěděla, zakázala na doporučení ministra obrany Moše Dayana preventivní útok letectva, aby nedošlo k podezření z agrese. Američané poskytli Izraeli během války účinnou pomoc.

Do bojů proti Izraeli se tehdy zapojily kromě Egypta a Sýrie také Maroko, Irák, Saudská Arábie, Jordánsko, Alžírsko, Súdán, Libye, Kuvajt, Pákistán a dokonce i Severní Korea a Vietnam, za podpory Sovětského Svazu.

Protivníkům nevyšla úvaha, že na svátek Jom Kipur nedokáže Izrael zmobilizovat své obyvatelstvo. Naopak, svátek trávili všichni doma a byli okamžitě schopni se mobilizovat.

Doba růstu (1973–1982)

V době Jomkipurské války se Izraeli podařilo získat rozsáhlou vojenskou pomoc z USA a i v dalších letech byla především zde získávána letecká výzbroj. Kromě letounů F-4 Phantom II či bitevních letounů Douglas A-4 Skyhawk, které na svých bedrech nesly hlavní tíhu podpory pozemních sil už v Jomkipurské válce, dostávalo Izraelské letectvo z USA další moderní typy, jako například stíhací letouny McDonnell Douglas F-15 Eagle a General Dynamics F-16 Fighting Falcon, letouny včasné výstrahy Grumman E-2 Hawkeye či bitevní vrtulníky Bell AH-1 Cobra a Hughes AH-64 Apache.

Izraelské letectvo také začalo provozovat bojové letouny domácího typu IAI Nešer a později zdokonaleného IAI Kfir, odvozené od francouzských Dassault Mirage 5, jejichž plány ve Švýcarsku získala izraelská tajná služba (původně bylo 50 kusů objednáno a zaplaceno, ale dodání zabránilo embargo, vyhlášené Francií po začátku Jomkipurské války).

Z této doby je známá také Operace Entebbe z roku 1975, mise na záchranu pasažérů civilního letounu, který byl unesen do Ugandy. Komando speciálních jednotek tam dopravily izraelské letouny Lockheed C-130 Hercules.

Další misí Izraelského letectva byla Mivtza Opera (40 sekund nad Bagdádem), zničení rozestavěného iráckého jaderného reaktoru a ostatních jaderných zařízení, jež s francouzskou pomocí vznikaly v Osiraku u Bagdádu. 7. června 1981 odstartovalo osm bombardovacích letounů F-16A se stíhací eskortou šesti F-15A. Po dlouhém přeletu nad Saudskou Arábií a Irákem letouny zničily tato zařízení a beze ztrát se vrátily zpět. Této akce se účastnil i pozdější první izraelský astronaut Ilan Ramon.

První libanonská válka (Mír pro Galileu)

3. června 1982 byl v Londýně při atentátu těžce zraněn izraelský velvyslanec. Den poté izraelské letectvo podniklo nálet proti dvěma teroristickým táborům a jejich velitelství v Bejrútu.  

V té době byla bývalým generálem Aharonem  Davidim  založena  organizace Sar-El, která již přivedla do Izraelské armády přes 150 tisíc dobrovolných pracovníků. První z nich tehdy přijeli z USA a nahradili při žních mobilizované obyvatele Galileje.

Bombardování velení OOP

1. října 1985 provedlo izraelské letectvo operaci Dřevěná noha, což bylo bombardování sídla velení Organizace pro osvobození Palestiny v Tunisku v obci Hammam al-Shatt poblíž hlavního města Tunis. Akce, které se účastnilo celkem osm letounů F-15 Eagle, byla při vzdálenosti cíle 2300 km nejdelší bojovou misí Chel ha-Aviru v jeho historii. Během mise letouny doplňovaly palivo z tankerů Boeing 707. Sídlo velení organizace bylo zničeno. Jásir Arafat vyvázl, jelikož se tam v době útoku nenacházel. Útok vyvolal kontroverzní reakce a byl odmítnut i Spojenými státy, jež byly jinak nejbližším izraelským spojencem.

Operace Ovocný sad

6. září 2007 izraelské letectvo pod označením Operace Ovocný sad (hebrejsky Mivca’ Bustan) zničilo syrský jaderný reaktor budovaný za pomoci Severní Koreje.

V dnešní době se v Sýrii dějí nepředstavitelné hrůzy, mučení a znásilňování. Přesto Rada bezpečnosti OSN ve třiceti rezolucích odsuzuje Izrael a jen ve třech Sýrii.