Mame - lošn.

Víte co znamená mame-lošn anebo alespoň v jakém jazyce? Pokud se chcete dozvědět více, čtěte dále.

Rozložení mluvčích jidiš v Americe

Zde je několik položek „slovníku“ jazyka jidiš z knihy Jidiš pro radost od Leo Rostena.

Cadik (hebrejsky spravedlivý člověk). Původně muži, kteří sloužili ostatním příkladem. Dle Talmudistů je zapotřebí dobro prokazovat tajně, aniž očekáváme sebemenší uznání nebo vděk. Nechť o něm ví jen nebesa.

Erec Jisroel (hebrejsky Země Izrael). Od zpustošení druhého chrámu v sedmdesátých letech občanského letopočtu je centrem židovských snů. Je to země, kterou bůh slíbil Abrahamovi a jeho potomkům. Některé židovské modlitby končí „…a příští rok v Jeruzalémě.“

Gan Eden (hebrejsky rajská zahrada). Maimonides tvrdí, že rajským slastem nemůže rozumět, ani si je představovat smrtelný člověk, stejně jako slepec nerozezná barvy a hluchý neocení hudbu.

Goj (z hebrejského národ). Někteří Židé používají slovo goj v pejorativním smyslu. Nepřetržité pronásledování po celá staletí bez rozdílu, kde žili, zanechalo v Židech hořkost a ublíženost. Dos ken nor a goj. = To můžeš čekat jen od goje.

Golem (hebrejsky beztvarý předmět). Nejslavnější z těchto neskutečných bytostí se stal golem pražský. Každý pátek rabín Löw zbavoval golema života, aby se nedopustil něčeho, co by znesvětilo posvátný šabat.

Chazn (hebrejsky prorok, kantor, muž předříkávající modlitbu). „Ten náš nový chazn,“ pravil zbožný Žid, „nádherně zpívá, viďte?“ „Ech, ušklíbl se druhý, „já mít jeho hlas, zazpívám vám zrovna tak.“

Chelm, typický domov prosťáčků, přívětivých hlupáčků, mystické místo, jakým je u nás Kocourkov. Knížku Hlupáci z Chelmu a jejich dějiny napsal spisovatel v jidiš Isaak Bashevi Singer, který v roce 1973 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Kniha vyšla poprvé v tomtéž roce v New Yorku a u nás až po revoluci s originálními ilustracemi také polského rodáka Uri Shulevitze.

Chucpe (hebrejsky drzost, troufalost).

Jarmulka (z tatarštiny míchané s polštinou přiléhavá čapka na temeni hlavy). Muži ji nosí na znamení úcty k Bohu, jehož sláva a oslnivost jsou, jak praví Maimonides, "všude kolem nás i nad námi."

Košer (z hebrejského kašer, vhodný správný, přípustný). Znamená vhodný k jídlu podle kašrutu, protože je rituálně čistý podle dietních předpisů.

Maces – nekvašený chléb. Ve 13. století před Kristem, kdy Židé utíkali z Egypta, jedli pro nedostatek času nekvašený chléb. O svátku Pesach je zakázáno jíst a mít doma cokoli, co kvasilo, či by mohlo kvasit - chamec.

Mame-lošn (hebrejsky lašon = jazyk). Mateřský jazyk, jidiš.

Mazl, Mazl-tov (hebrejsky štěstí, blahopřeji).

Mešuge (hebrejsky blázen).

Micve (hebrejsky přikázání, Židé jich musí dodržovat 613). Jsou různé druhy micve: pozitivní (pomoc vdovám a sirotkům) a negativní (odmítnutí úplatku) a mezi člověkem a bohem (půst o svátku Jom Kipur) a mezi člověkem a člověkem (zacházení s podřízenými).

Mohel (hebrejsky člověk vykonávající obřízky). Podrobuje se jí chlapec v rituálu Brit Mila osmý den po narození.

Pajes = pejzy, prstence vlasů u mužů splývající po tvářích podél uší

Rebe (z hebrejského rabi což znamená můj učitel). Zbožní Židé nazývají Mojžíše Mojše Rabenu, znamená to náš učitel Mojžíš.

Šalom, Šalom alejchem (hebrejsky mír s tebou).

Šekel (hebrejsky mince, váha, hmotnost). Platidlo v Izraeli. Např. půl šekelu určil Mojžíš Izraelitům jako příspěvek na stavbu svatostánku.

Šnorer (z německého schnorren – žebrat). Pán řekl šnorerovi: Vám dát měďák? Proč nejdete pracovat? Máte obě ruce a nohy zdravé…“ „Aha!“ zvolal šnorer. „Takže si mám pro jeden mizerný měďák uřezat končetiny?“

Štetl (z německého Stadt město, městečko). Například v carském Rusku vyhradil car Židům 25 území. Nesměli se bez povolení policie ani stěhovat. Občas byla celá místní populace násilím „přemístěna“ - vyhnána ze svých domovů. Židé nesměli vlastnit půdu, neměli povoleno studium na středních a vysokých školách. Nesměli zastávat ani nejnižší státní služby. Členství v cechu či obchodvání jim bylo zakázáno.

Talmud (z hebrejského lilmod studovat nebo lelamed vyučovat). Tuto 63 dílnou knihu nelze „číst“, je nutné ji studovat. Z Talmudu: Jeden dobrý skutek vede k dalšímu. Začni svou přednášku humorným příměrem. Konec vše napraví…

Vic (z německého Witz vtip). Graucho Marx (jeden ze slavných komiků bratří Marxů) se hodlal přihlásit v přímořském městě Santa Monica v Kalifornii do tamního plážového klubu. Přítel ho však varoval, aby to nedělal, protože ten klub je silně antisemitský. Graucho Marx řekl: „Má manželka není Židovka, dovolí tam tedy našemu synkovi, aby směl do moře alespoň po kolena?“

„Slovník“ přeložil Ota Ornest, u nás vyšel v roce 1998, poprvé v New Yorku v roce 1968. Pro velký úspěch spisovatel vydal knihu Jidiš pro ještě větší radost.

Před válkou 11 milionů osob hovořilo jazykem jidiš, z nichž dvě třetiny byly zavražděny. Až 500 anglických slov vzniklo na základě jidiš.

Leo Calvin Rosten (1908 Lodž –1997 New York) pocházel z polské židovské rodiny, která se přestěhovala do New Yorku, když mu byly dva roky. Od dětství byl vychováván ve dvou jazykových kulturách, což později uplatnil ve svém díle.

Během hospodářské krize si přivydělával jako učitel angličtiny ve večerní škole pro přistěhovalce. Tehdy napsal svou nejznámější knihu povídek o jazykově neobratném, ale sebevědomém přistěhovalci Hymanu Kaplanovi.

Citát: Smyslem života není být šťastný. Smyslem života je něco znamenat, být produktivní, uzpůsobit jej tak, aby to bylo něco výjimečného, že vůbec žiju. Dosáhnout štěstí ve starodávné vznešené verzi znamená rozvinout všechny své schopnosti, dosáhnou ho ti, kdo využijí naplno talent, kterým je Bůh, nebo náhoda, nebo osud obdařil. Leo Rosten