Katka: Tak jsem taky pekla na Šavuot. Není to nijak výstavní kousek ale je to sladký a hrozně mystický. Nohy od žebříku jsou ze 13 kousků jako 13 vlastností B-žích -dohromady 26 tj číselná hodnota Jména. K tomu 5 špriclí jako chamisa chumsej Tora a tak dále....prostě intelektuál v kuchyni..
https://www.youtube.com/watch?v=qFG_2iT-Lm4
Šavuot je jeden z nejdůležitějších židovských poutních svátků, který se v Izraeli slaví jeden den, v diaspoře dny dva. Židé si připomínají nejdůležitější událost ve své historii - darování Tóry na hoře Sinaj v době, kdy po odchodu z Egypta 40 let putovali do země zaslíbené.
Po svátku Pesach (oslava odchodu z egyptského otroctví) se počítá tzv. Omer, sedm týdnů do svátku Šavuot - což v překladu znamená týdny. Šavuot se slaví vždy 50 dní po svátku Pesach.
Židé odešli z Egypta před cca 3300 lety. V době putování na poušti se Židům, kterých bylo tehdy přes 3 miliony, zjevil v podobě ohně B-h. Oznámil jim text smlouvy, deseti přikázání, a nařídil, aby ji dodržovali. Odevzdání Tóry navždy poznamenalo židovský národ vírou, osudem a znamením. Myšlenky Tóry platí a jsou Židy dodržovány dodnes - monoteismus, spravedlnost a zodpovědnost, se staly morálním základem celé západní civilizace.
Židé oslavují Šavuot v podobném duchu jako Šabat, jen je dovoleno vařit typická mléčná jídla pro tento svátek. Židé se v této době soustředí na Tóru. Základním zvykem je celonoční studium Tóry. Protože Tóra je cestou k sebezdokonalení, nazývá se toto noční studium Tikkun Leil Shavuot (skutek sebezdokonalení během svátku Šavuot).
Následuje pouť ke Zdi nářků v Jeruzalémě (jediná zachovaná zeď Chrámu, který zbořili Římané v roce 70 občanského letopočtu). Tato pěší pouť se poprvé uskutečnila spontánně po znovudobytí Jeruzaléma v šestidenní válce v roce 1967, kdy Židé po dlouhých 19ti letech mohli opět stanout u nejvýznamnější památky judaismu. Ráno tak lze potkat v Jeruzalémě tisíce Židů, kteří kráčí k Západní zdi.
Během bohoslužeb v synagogách se čte biblická kniha Rút. Rút byla nežidovská žena, kterou láska k B-hu přivedla k přijetí judaismu. V Tóře se píše: Ale tuto smlouvu neuzavírám jen s vámi, ale i s těmi, kteří dnes nestojí s námi před Pánem, našim Bo-em, a také s těmi, kteří dnes nejsou s námi. Tento text naznačuje, že duše všech možných konvertitů byly také přítomné na hoře Sinaj.
Během svátku Šavuot lze jíst jen mléčná jídla (včetně ryb). Jedním z takových jídel je paštida (nákyp či slaný koláč), zapékaná z těstovin, vajec, smetany, brokolice, rajčat, sýra, cibule, česneku, okořeněná cukrem, solí, pepřem a bylinkami. Jednoduché je připravit jako dezert půlky meruněk naplněné oslazeným tvarohem s medem a vanilkou.
Synagogy se v období svátku zdobí větvičkami a květy, což připomíná, že v době darování Tóry rozkvetla celá hora Sinaj. V Izraeli v té době dozrávají první plody, které bývaly přineseny do Chrámu jako výraz díků.