Nestačí čekat, je potřeba trestat

Nejsem velkou optimistkou, pokud se týká blízké budoucnosti našeho školství. Změny jsou hodně pomalé. Nicméně si myslím, že za pár století, v té vzdálené budoucnosti, se budou děti vzdělávat opravdu svobodně a efektivně.

Lidé budou pohlížet na náš současný způsob vzdělávání, tedy na tradiční školu, podobně, jako dnes pohlížíme na inkvizici či otroctví, uvedla psycholožka Jana Nováčková v článku: Klasická škola tvoří nesvobodné lidi závislé na autoritách. 

Bohužel se toto konstatování netýká jen žáků a studentů, ale zároveň učitelů, což je logické. Autoritativní učitelé mají problém s volnomyšlenkáři ve svém kolektivu. Podle zákona o přežití se tyto jedince snaží zastrašit, znemožnit a následně, pokud to nepomáhá, eliminovat.

Paní učitelka má jako jediná aprobaci na maturitní předmět, který ovšem na škole učí několik učitelů. Zjišťuje, že jako jediná má pravidelného koníčka, takže v pondělí má skoro jediná dobrou náladu. V knihovně se dozvídá, že jako jediná ze školy tam dochází. Jako jediná z těch starších, má Facebook.

Na co Facebook, abych psala kdy jsem byla na WC a co jsem měla k večeři? pohrdavě prohlašuje k dalším kolegům dáma pár let před důchodem.  A koho si tam dám?

Postižená paní učitelka si už často dělá ze závistivých a nepřejících kolegů legraci: To musíš mít právě ty přátele, se kterýma se nemůžeš potkat snadno osobně, tak si je právě dáš na Facebook, kde si navíc můžete sdělovat informace všichni navzájem, opáčí paní učitelka.  Třeba s lidmi na druhém konci světa, jenže to bez znalostí jazyků nelze. Hlavním argumentem kolegyň a kolegů při nezapojování se do projektů je časté: To není pro mě, já neumím anglicky, německy, atd. Dobrá výmluva, že.

Bohužel do projektů se pustila známá anální speleoložka a  kritička a paní učitelka se stane její obětí.

Psát projekty je podle paní učitelky nuda a otrava, tudíž to nedělá, ale má dobré nápady, které ovšem vydává za své odbornice na projekty. S takovými lidmi se těžko spolupracuje, a paní učitelka už chápe, proč do projektů nejdou kolegyně z party projektantky.

Paní učitelka je ve škole jediná, která chodí do hodin včas, její studenti se jí chodí svěřovat a prosí o pomoc i v soukromých věcech. Jenže to se nelíbí mladé kolegyni, která vše vyslechne v kabinetu. Za ní nechodí. Závist dokáže člověka opravdu potrápit, hlavně toho závistivého.

Závistivka spolu s partou započne kampaň proti neposlušné paní učitelce. Parťák na vedoucím místě nevidí, že paní učitelka chodí do třídy se zvoněním, ale jen to, že se nechá ukecat studenty, aby je pustila trošku dřív na oběd, na cigaretu... Závistivka sice prosedí s oblíbenými kolegy z party hodiny místo ve třídě v kabinetě, a to při něčem silnějším, než je káva či čaj či limonáda.

Vedoucí z party paní učitelce přečte u paní ředitelky její několikaminutové pouštění ze třídy před zvoněním včetně dnů a hodin, kdy se tohoto strašlivého zločinu dopustila. Stejně mu to není nic platné, na konci roku je odvolán ze své funkce.

Parta zasahuje do osudů nejen paní učitelky, ale bohužel i studentů: Jakub je bezva kluk. Ne moc chytrý, už jednou propadl, ale jelikož paní učitelka se ho nechce v prvé řadě zbavit, ale pomoci mu, Jakubovi se ve třídě líbí. Je tam autoritou, pomáhá dívkám řešit vztahové problémy, klukům například dluhové. Ve třídě je dobrá atmosféra, děcka si pomáhají, problémy se hned řeší nebo paní učitelka poradí, jak na ně.

Paní učitelka chce Jakuba po prázdninách ustanovit předsedou třídy, ale ouha. Ve třídě jsou čtyři němčináři, mezi které patří i Jakub, a v rámci úspory vyučovacích hodin jazyků se Jakub a další němčináři přesunou do vedlejší třídy, na oplátku čtyři angličtináři přijdou do třídy paní učitelky. Paní učitelku to vůbec netěší, ale co má dělat. Nemá ve škole silnou pozici, není členkou party. Naopak, třídní Béčka je jejím šéfem.

Třídní vedlejší třídy ovšem změní čtyři studenty na ty, kteří jsou v jeho třídě nejproblémovější, kterých se chce zbavit. Paní učitelka se rozhodne bojovat. Naštěstí se jí podaří vrátit seznam přesídlenců do původní podoby, ale pomsta ji nemine.

Jakub, hodný kluk, který se cítí v původní třídě moc dobře a má rád spolužáky i paní učitelku, se nehodlá smířit s přemístěním do jiné třídy. Chodí od čerta k ďáblu a prosí a vyhrožuje, že ze školy odejde, což nakonec přesto, že jeho maminka s ním jde až k ředitelce, učiní. Rozhodnutí se mu nepodaří zvrátit. Do Jakubova osudu zasáhne neústupnost a pýcha.

Později paní učitelce člen party ve vedení trochu škodolibě sdělí, že problém Jakuba bylo možno vyřešit tím, že by podstoupil rozdílové zkoušky z angličtiny, kterou měl stejně na základce jako hlavní předmět. Proč tohle nevěděla paní učitelka dříve, protože pomsta a tvrdohlavost je věčná, Jakubova studijní historie se uzavřela a má jen základní vzdělání. Daří se mu dobře, v práci chodí na školení a šéf ho moc chválí, škoda, že ve škole nepoznali jeho schopnosti.

Podobné učitele, je potřeba trestat, ne čekat, až odejdou, tak radí psycholog.